14.6.1813 Císař František I. na slavnosti v Libosadu
Tak za pobytu císaře Františka I. v Jičíně bývá obora často navštěvována císařem, který tu pro zábavu střílí a klade tenata zvěři. Na den 14. června připravil kníže hostitel císaři v Libosadě velkolepou národní slavnost.
Před Loggií se tyčila slavnostní brána z chvojí a nad ní vznášel se císařský orel. Po pravé straně směrem k Jičínu bylo upraveno místo pro tanečníky se stožáry, ozdobenými věnci. Na levé straně byly prostřeny stoly s rozličnými nápoji a pokrmy, ve křoví upraveno místo pro zpěváky. V dolení části Libosadu (sahal až k dnešnímu dolenímu plotu) na hlavní aleji byl vybudován velký chrám, v němž stálo ověnčené poprsí mocnáře; na protějším návrší bylo skryto šest hmoždířů. Na dolní louce stál oloupaný strom, na němž visely odměny pro ty, kteří na strom vylezou: šátky, látky na vesty, klobouky, dýmky, pytlíky, punčochy a pod. Lesík vlevo byl upraven pro střílení ptáků za odměny. Poustevna upravena a na prostranství mezi ní a Loggií stála velká houpačka a před ní vysoký strom, ověšený rozličnými drobnostmi; kdo se až k nim vyhoupl a zachytil některou, mohl si ji ponechati. Při každé skupině stála zvláštní hudba, sud piva a chléb zdarma pro všecky, nad každým oddělením bděl zvláštní pořadatel. V Jičíně byly připraveny povozy pro svážení hostí. Po ukončení všech příprav po 5. hodině vsedl císař na koně a v průvodu Metternicha a generality Lipami ubírali se k Libosadu. Jakmile císař vstoupil do Loggie a stanul na terase schodiště, zazněly fanfáry a množství obecenstva volalo na uvítání panovníku: Vivat! V té chvíli z návrší zaznělo 24 ran z hmoždířů. Císař byl zřejmě překvapen malebným obrazem, který se před ním rozvinul. Sešel po schodišti vpravo, kde se tančilo. Čtyřicet párů slavnostně oděných vesničanů stálo v řadách a když se císař blížil, počali výskat, volat »vivat« a tančiti »hulána«; císaři se výjev líbil, zdržel se tu rozmlouvaje se svým hostitelem Trauttmansdorffem a Metternichem. Na to opakován předešlý tanec a pak ještě »skákavá«. Císař se pak odebral do altánu (na straně k městu), kde hrála v houští ukrytá foukací harmonika. Zde uvítán byl hraběnkou Šlikovou a manželkami generálů Grünnera a Schöffera. Když se občerstvil zákuskem, počal koncert. Dcera krajského hejtmana Valše zpívala píseň za doprovodu kytary. Odtud se odebral císař se svou družinou do dolní části Libosadu. Cestou k chrámu sypaly mu dívky vkusně oděné na cestu květiny, v ozdobeném chrámu přijal od nejmladší dcery hejtmanovy a dvouleté dcerušky barona Lazaryho slavnostní báseň a věnec. Dojemným holdem byl prý císař až k slzám pohnut. V té chvíli z povzdálí v houští skrytí měšťané zpívali císařskou hymnu a z návrší se ozývalo hřmění hmoždířů. Za všeobecného jásotu ubíral se císař dále na louku, kde za hlučného smíchu občanstva chlapci lezli na ověšený strom a pokoušeli se nějaký dárek utrhnout. Odtud císař ubíral se v lesík, kde chovanci vojenské školy stříleli na ptáky. Dlouho pak císař postál u houpaček. Když odcházel z Libosadu do Obory podívat se na zvěř, lid volal nadšeně za ním: Vivat! O půl deváté navečer vrátil se císař do Jičína ve velmi dobré náladě A druhého dne oddal se opět vojenským poradám, vždyť nad Evropou visel těžký mrak dlouhých napoleonských válek!