Jak se ladí zvony

Každý zvon vydává tónů víc, říká se jim harmonické nebo alikvotní. Při rozeznění zvonu se k základnímu tónu přidá tón o frekvenci přesně dvojnásobné, trojnásobné, čtyřnásobné, pětinásobné atd. Zvuk zvonu je dán tvarem, profilem a proměnnou sílou stěny. Po úderu slyšíme základní tón a tón, který po úderu doznívá je nejhlubší tón. Srdce zvonu bije do nejnižší části, která se nazývá věnec, pak se profil zeslabuje nahoru až do místa, kde se lomí ke koruně. Tomu se říká čepec a tem přestává rezonance. Po úderu se rozkmitá celý zvon a je slyšet kromě základního tónu další alikvotní oktávy. Každý tón s jinou intenzitou a délkou doznívání.

Zvony se vyrábějí z bronzu. Složení tohoto bronzu se po staletí nemění, Jedná se o 22% cínu a 78%. Oba prvky musí být maximálně čisté, jakákoliv příměs má negativní vliv na zvuk zvonu.

O tvaru zvonu existuje pověst, že jakéhosi biskupa na procházce inspiroval tvar květiny zvonku.

Konkrétní naladění na určitý tón lze sledovat už od výrobců od 10. až 11. století. Zvony z té doby měly spektrum alikvotních tónů. Zvony, jak je známe dnes, mají spektrum tónů od 12. až 13. století. Zvonaři už v těchto stoletích věděli, jakou škodu udělají příměsi a dokázali přesně udržet poměr kovů. Je obdivuhodné, že toto dokázali.

Zdroj: Meteor 21.12.2024

Více si můžete poslechnout zde: https://www.mujrozhlas.cz/meteor/meteor-o-bronzovych-zvonech-operaci-v-narkoze-zmrazenem-ovoci