Rod Smiřických a Zebín

Smiřičtí a ves Zebín 17.století

V roce 1607 koupil Zikmund Smiřický od Jana Rudolfa Trčky kumburské panství za 84 000 kop grošů českých. Součástí kumburského panství byla v té době i ves Zebín s hospodářským dvorem Zebín. Smiřičtí byly ve své době, oproti jiné šlechtě, "podnikatelským rodem". Dá se říci, že oproti zvyklostem doby, pozemky a statky nepronajímali, ale vedli je ve své režii. Dík tomu, relativně uvážlivým výdajům a dalším finančním aktivitám, jako bylo půjčování financí, se stli nejbohatším rodem v Čechách. 

Jak se žilo podaným za doby Smiřických

Robota byla překvapivě nízká a někteří místo roboty, radši zaplatili. Na osedlého, to je na osobu, která měla "pronajat" grunt, připadal 1 den na žně, 2 dny na vláčení, 10,5 dne na pletí, 22 na sekání dříví, naložení 19 kup sena, zrytí 9.5 záhonů řepy, trhání konopí 27 záhonů. Navíc robota nebyla vymáhána striktně, mnohdy nebylo za její vykonání zaplaceno. Statek Zebín byl tak závislý převážně na placené námezdní práci. Ne všechny statky na Zebíně v té době musely spadat do poddanské povinnosti, mohli zde žít lidé bez poddanské povinnosti.

Jak byl významný zebínský statek za doby Smiřických

O významnosti může vypovídat počet tažných koní. V rámci kumburského panství se řadil Zebínský statek na pomyslnou druhou příčku. V roce 1609 měl nejvíce tažných koní Úlibický dvůr 40, dále Zebínský dvůr 16, za ním Kováčský dvůr 14 Radimský14, atd. Pořadí se moc neměnilo a to v letech 1609 až 1618. Zebínský dvůr byl vždy na 2 místě, vyjma roku 1618, kdy jej předběhl Robouský dvůr o 2 koně.

Kdo byl za doby Smiřických na Zebíně

Určitě se na Zebín dívala Eliška Kateřina Smiřická, když byla uvězněna ze své mravnostní delikty s kovářem Jiříkem na Kumburku. Smiřičtí byli oproti tehdejší šlechtě hodně anomální a tak by nebylo divu kdyby na Zebín vystoupil i Zikmund II. Smiřický, který zakoupil kumburské panství a ves Zebín nebo i Albrecht Jan Adam, stavitel jičínského zámku a významná osobnost stavovského hnutí před Bílou horou.